Máme postavy papírové, které jsou ploché, nevýrazné, nebo příliš
jednoduché. Jsou však i knižní postavy živoucí, dýchající, a velmi velmi
reálné.
Jsou knižní postavy kladné a knižní postavy záporné. A knižní postavy rozporuplné.
Ze které knihy jsem vytáhla právě tuto postavu, někdo pozná, někdo ne...
Proč
mě oslovila právě ona? Nejsobečtější rozmazlené stvoření, které
objevilo tajné zbraně ženské koketerie a jejímž snem je oblbnout hlavy
všem chlapům a chlapcům v okolí a získat lásku jediného nedostupného
muže? Lehkovážná, rozmarná a koketní Scarlett...
Dcera irského přistěhovalce a jižanské aristokratky.
Dívka, ve které se bouří a sváří zdravý rozum, energie a činorodost s vtloukanou výchovou k jemnosti a dokonalému chování dámy.
Dívka, která si získává všechny v okolí (s výjimkou svých přítelkyň), ale která se poprvé setkává s odmítnutím své lásky.
Scarlett
je opravdu postava, která vyvolává rozporuplné reakce. Na jednu stranu
obdivuji její živost, na druhou odsuzuji její povrchnost.
Přesto, živost i povrchnost byly jedny z vlastností, které ji později hnaly vpřed.
Co se o ní můžeme dozvědět?
Scarlett
se tak trochu intrikou a náhlým sňatkem dostane k milovanému Ashleymu
do rodiny, ale její další sny a představy jsou přetrhnuty válkou -
vlastenčení jí nic neříká a válka jí vadí z čistě sobeckého hlediska -
nemůže se zdobit novými šaty a šperky, nemůže chodit na plesy a plést
mladým mužům hlavy.
Přesto zůstává se svou sokyní pod jednou
střechou. A i když ji bytostně nesnáší, dodrží slib daný Ashleymu a
neopustí Melly. O nenáviděnou Melly se přes svůj odpor stará a dokonce
jí pomůže porodit dítě. Nenáviděnou Melly i s jejím děckem zachraňuje z
hořící Atlanty a odváží ji sebou domů.
Bod jedna - Scarlet je přes své sobectví charakter.
Přes svou rozmarnost je věrná slibům. A dodrží je i v případě, že jde o osoby, které nemá ráda.
Přes svou zhýčkanost je velmi houževnatá. Vydrží nejen nekonečné hodiny v lazaretu, ale i příšernou a obtížnou cestu domů.
Vydrží a přečká dokonce smrt své matky a šílenství svého otce.
Zhroutí se, zoufá si - a znovu se narovná.
Drží
se vší silou svého jediného majetku - domu a pozemku. Neboť půda se jí
vryla pod kůži. Pro Taru, svůj domov, ale i své lidi, je schopna i
podvádět, lhát a krást. Je lakotná, protože ví, co je bída. Odměřuje
každé sousto potulným utečencům a vracejícím se vojákům, šílí z
představy, že jim nezbude žádné jídlo, ale rozdělí se. Počítá každou
minci, ale posílá na přilepšenou svým tetičkám v Charlestonu. Pracuje.
Dře do úmoru, nešetří nikoho, ale nešetří ani sebe. Je schopna všeho jen
proto, aby uchránila svůj domov a svou rodinu.
Scarlet
se rve se životem. Ocitá se na dně, je zoufalá. Vždycky se nějak
vyškrábe na nohy, chytá se všeho, co jí může pomoci. Je schopna i
podrazu, jen aby dosáhla svého. Je schopna prodat i samu sebe, aby
zachránila svůj domov. A jde si za svým, i s vědomím, že je opovrhovaná a
nenáviděná tzv.lepší společnosti. Scarlett ví, že za všechno se musí
platit - a i když ji to mění z rozmazlené, ale přívětivé dívky na
dospělou nelítostnou dračici, toto břemeno na sebe vezme.
Co tím chci říct?
Obdivuji
Scarlett za její nesmírnou životaschopnost. Za houževnatost,
nebojácnost, odvahu se rvát se životem a čelit těm, kdo by ji nejraději
viděli na kolenou. Ale i za její skrytou stránku - věrnost svým slibům.
Schopnost chránit svou rodinu i přátele. A trochu je mi jí líto - pro
zaslepenost, s jakou zahodila svou největší šanci, být v životě znovu
šťastná.
I když, právě tato zaslepenost ji dělá pro mě lidštější...
Zítra je tady den...
Tato
slova jsou Scarlettinou mantrou. Její modlitbou i její nadějí. Říká si
je vždy, když je na dně, když je zoufalá a neví, co si počít, jak se
dostat z problému.
Dnes na to nebudu myslet. Budu na to myslet až zítra. Protože zítra je taky den...
no fotce koláž z Jihu proti Severeu
(O kom byla řeč - Scarlett O´Harová, hrdinka románu Odváto větrem, u nás známé jako Jih proti Severu.)
Žádné komentáře:
Okomentovat