pondělí 14. listopadu 2011

Týdeníček 10

14.11.2011

Dnes nečekaná objednávka - a díky tomu přesčas a díky tomu další korunka.

Zatím relaxuji a dokončuji kočičí video... na Youtube a na blog dám tento týden.
Přemýšlím nad nadhozenou myšlenkou Malkiela o negacích a pozitivech a jejich vlivu na myšlení.
Ano, má to vliv. Proč však člověk lehčeji sklouzne do negativa, než do pozitiva?


Probouzím se do sraček.
Téměř doslovně. Kočičky mi totiž nadělily, některé dvakrát.
Naštěstí ne do peřin!
Takže místo ranního chystání snídaně sbírám, stírám a savuji. Téma dne - všechno je na hovno.

Celodenní maraton s malou pauzou. To bych potřebovala aspoň třikrát do týdne. Dám si novou afirmaci - dvakrát týdně celodenní maraton s malou pauzou! Samozřejmě, musím dodat, aby byl výdělečný.
Koupila jsem chutná jablka a baštím jablko s rohlíkem. Dala bych si horkou čokoládu. Se skořicí... A potřebovala bych masáž, jsem jak rozbitá.

Dočetla jsem Tretie oko a znovu jsem vzala Imagiku od Barkera. Vzala a odložila a vytáhla Pád Bastilly. Dumas je zde trochu rozvláčný, ale vyprávět umí, to se musí nechat... Imagiku jsem vrátila do knihovny, zkusím ji později.
Doposlouchala jsem Sinead a dozvěděla se, že Ofra Haza je už 11 let po smrti. Taky jsem se dozvěděla, že Itálie se řítí do bankrotu. Bude konec světa, systém se zhroutí. Říkejte mi Kassandra...

Sousedka je pryč. Další definitivní odchod... mluvili o tom v obchodě.
Parte jsem našla druhý den ve schránce... Byla to sice ukecaná, trochu šťouravá a úzkostlivě pořádkumilovná, ale jinak hodná ženská. A bylo to nenadálé, protože přes své roky se držela...

Sobota ve znamení gruntu, na návštěvu má přijet tetička. Není sice fajnovka, aby kritizovala každé smítko na stole, ale přece jen - je to návštěva. Přinejmenším musím zredukovat a dočasně odklidit různé krabice, ve kterých se s oblibou válí micky. Zajímavé je, že ty potvory musí ozkoušet snad každý kousek nábytku, každou židli, stůl nebo křeslo. Včetně skříněk nebo momentálně odložených krabic. Jo, ještě jsem zapomněla na okno, předvčírem jsem se vrátila z práce a na zemi ležel zvrhnutý květináč.
Byl holt zvrhlej.

Vařím čočkovou polévku. Koukala jsem do receptů, napřed do mé nejoblíbenější klasiky Vaříme zdravě, chutně a hospodárně, ale tam byly jen luštěniny obecně. A že se máčí přes noc. To platí na fazole, pokud vím, u čočky je to lepší, čočka se máčí jen pár hodin. Takže druhou kuchařku, tam byla ale nějaká speciální polévka, do které se přidával i zázvor a pomeranč - nevím už jestli dužina, nebo slupka. V každém případě, pomeranč se nekoná, momentálně mám jen jablka.
Třetí možnost - internet. A základní recept - namočit a uvařit čočku do měkka, pak přidat jíšku a zavařit - jsem obohatila tím, co jsme dělali doma - ke konci varu přidala kousek uzeného masa a zeleninu. Ideální by byla kořenová - mrkev, petržel a celer - ale nemám. Naštěstí se v útrobách mrazáku schovávala polévková zelenina mražená... A na konec majoránku a česnek. Celkem se povedla, ale mám pocit, že tomu něco chybí.

A protože v neděli se nedělo nic moc extra, mimo to že bylo úplně nádherně, sice zimno ale slunečno, zakončuji fotkou týdne.


FOTO TÝDNE: pohoda, klídek a tabáček


Žádné komentáře:

Okomentovat