Protože mám svoje zaběhlé koleje a nerada jsem vykolejená...
Jak
jsem na sebe práskla už v jednom článku, jsem celkem mizerná kuchařka a
vaření mě opravdu nebaví. Tedy, čím rychlejší, tím lepší a nejlépe
všechno v jednom hrnci. Nebo v remosce.
Dokonce nejsem ani zavařeninový maniak, moje pokusy končily většinou fiaskem.
Jednou
jsem zkoušela zavařovat okurky podle receptu mé tetky, která asi ke
gramáži zapomněla připsat jedno numírko, tím pádem byly okurky naprosto
hnusné, vhodné snad do segedínského guláše, kde by se ztratily. (Nebo je
to znojemský guláš?)
No nic, od té doby okurky
nezavařuji. Raději je sním za syrova, jen tak, nebo nastrouhané na
salát. Zavařované si koupím nebo v lepším případě vyfasuji od
příbuzných, kteří jsou, nevím proč, šikovnější.
Ale
čas od času mě chytne nějaký kuchařský fantasmagor, jako třeba před 3
roky, kdy jsem si řekla, že si udělám domácí jahodovou marmeládu a taky
jsem ji udělala. Padlo na to asi 4-5 kilo jahod plus nezbytné propriety,
jako pektogely a želírovací cukry.
Jenže tenkrát mě bavilo experimentování a tak klasická jahodová marmeláda nebyla ani jedna.
První,
která se klasice nejvíc blížila, byla jahodová marmeláda s plátky růží.
Ano, čtete dobře... růžové lístečky v marmeládě! Pro zvědavé: byla
dobrá.
Další várku jsem dělala jahody - banán. Dvě třetiny jahod a doplnit banány. Docela dobré, nic jsem tím nezkazila.
Třetí
pokus byly jahody - ananas. Ananas jsem tenkrát vzala kompotovaný,
protože v tom fofru jsem nestihla koupit čerstvý. Výsledek - výborný,
opravdu lahodné marmeládky.
Jednu várku jsem dělala se skořicí a kapkou vanilkového aroma. Docela dobré, zajímavé, ale podruhé bych tuhle kombinaci nedala.
A
poslední, jako třešinku na dortu, jsem dělala o něco později (asi kilo
jahod jsem si nechala zamrazit a použila je, až když byly na trhu
čerstvé borůvky. V té době jsme ještě měli pár malin, takže jsem
smíchala onu směs - dvě třetiny jahod, zbytek borůvky a maliny, a
vznikla marmeláda, kterou jsem pro sebe nazvala Královská. Opravdu,
fantastická fantastická chuť.
A jak jsem se chystala, že si na rok pokus zopakuji, tak repríza se nekonala, protože zavařovací nadšení mě opustilo.
Chytlo
mě to až letos, a tak jsem zplenila poslední třešně na zahradě mého
bráchy a vrhla se do té odporné piplačky zvané odpeckování. Nemám
odpeckovač, takže jsem použila starou ruční metodu s nožíkem. Třešňová
šťáva mi tekla po rukách a já peckovala o sto šest...
Po
zvážení jsem se rozhodla vyrobit tři druhy: klasickou třešňovou s
přídavkem citronové šťávy, druhou s přídavkem jahod a třetí s přídavkem
jahod a ostružin (nic lepšího jsem totiž nesehnala).
A děkuji za vaši důvěru, kdy jste tipovaly svorně jako jeden (jedna), že se zavařeniny povedly.
A je mi líto, že vás zklamu ve vašich odhadech, ale ty potvory se mi NEPOVEDLY.
Poučila jsem se.
Už nikdy třešňovou marmeládu.
Raději si namíchám třešňový koktejl a upeču třešňovou buchtu...
P.S. - po pravdě, ony zas tak nepovedené nebyly, jen nebyly třešňové.
Varianta s jahodami byla dokonce i chutná... ale třešně bych tam nepoznala.
P.P.S. - obrázky jsou zapůjčené z Google.
No vidíš, jsme na tom stejně, třešňová marmeláda prostě není třešňová. Ale letos jsem se rozhodla, že až budou levnější jablíčka, udělám manželovi jeho oblíbenou, kterou jsem naposledy dělala asi před pěti lety :D, jablečnou s ananasovým džusem, špetka skořice, želírovací cukr, naprostá fantazie! :)
OdpovědětVymazatÓ, to vypadá dobře! Jablíčka, skořice a ananasový juice? To bych mohla taky zkusit!
VymazatK těm třešním, Jani - zkusila jsem o pár roků později. Jen třešně a cukr a želírovací cukr, žádnej citron! A po třešních skutečně chutná.
Taky jsem si zkusila zalít vypeckované třešně rumem. Jen už nevím, jestli jsem je prosladila nebo ne, každopádně vydrží, neb alkohol je dobrej konzervant, a můžu říct, že do takového pudinku jsou perfektní - třešňovej rum na piškoty a třešně samotné do pudinku.
Třešně v rumu neznám, ale mohla by to být stejná dobrota, jako višně ve vodce 😁.
VymazatTřešňová marmeláda je fádní, možná by to chtělo příště přidat trochu rybízu. Já ze třešní dělám jedině kompot. Letos jsme vlastní třešně něměli a tak pro ně jel manžel ke švagrovi. Byly hodně drahé. Od švagra sice zadarmo, ale nafta a manžel překročil přes obec rychlost a pokuta byla 500.- A to mu naměřili jen 55 km/hod. Tak drahý kompot jsem ještě nezavařovala. :-D
OdpovědětVymazatJiti, právě že ne. Tím, že tam přidáš něco kyselého, uděláš z třešní višně a veškerý efekt je pryč. Zkoušela jsem o pár let později znovu třešňovou marmeládu, tentokrát jen čistě třešně a cukr plus teda želírovací cukr, a byla opravdu třešňová. Ona se normálně nedá koupit, jen jsem ji občas ochutnala v takových těch jogurtech, jak máš v jedné mističce jogurt a v druhé nějakou marmeládu - kápla jsem párkrát na třešňovou.
VymazatTakže, než si kazit třešně citronem nebo rybízem, zkus čistě třešně. A jestli máš višně, můžeš si udělat i višňovou marmeládu... ale to už budeš vědět, že je taková, jaká chceš.
Páni, to jste teda měli fakt drahé třešně!
To jste museli uzobávat jen ve vyjímečných příležitostech :-)